Poměr cen nemovitostí a průměrného platu v ČR je jedním z ukazatelů dostupnosti bydlení pro různé skupiny obyvatel. Tento poměr vyjadřuje, kolikrát je průměrná cena nemovitosti vyšší než průměrný roční hrubý plat. Čím je tento poměr nižší, tím je bydlení dostupnější.
Podle dat Videobydleni.cz a ČSÚ byl v roce 2020 průměrný poměr cen bytů a průměrného platu v ČR 11,5. To znamená, že průměrná cena bytu byla 11,5krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. V roce 2019 byl tento poměr 10,7 a v roce 2018 9,9. To ukazuje na zhoršení dostupnosti bydlení v posledních letech.
Průměrný poměr cen bytů a průměrného platu se liší podle krajů a okresů. Nejvyšší poměr byl v roce 2020 v Praze, kde byla průměrná cena bytu 20,8krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. Naopak nejnižší poměr byl v okrese Sokolov, kde byla průměrná cena bytu 3,6krát vyšší než průměrný roční hrubý plat.
Podle dat Videobydleni.cz a ČSÚ byl v roce 2020 průměrný poměr cen rodinných domů a průměrného platu v ČR 7,2. To znamená, že průměrná cena rodinného domu byla 7,2krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. V roce 2019 byl tento poměr 6,8 a v roce 2018 6,4. To také ukazuje na zhoršení dostupnosti bydlení v posledních letech.
Průměrný poměr cen rodinných domů a průměrného platu se také liší podle krajů a okresů. Nejvyšší poměr byl v roce 2020 v Praze, kde byla průměrná cena rodinného domu 13,7krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. Naopak nejnižší poměr byl v okrese Jeseník, kde byla průměrná cena rodinného domu 3krát vyšší než průměrný roční hrubý plat.
Z dat Videobydleni.cz a ČSÚ vidíme, byl v roce 2021 průměrný poměr cen bytů a průměrného platu v ČR 12,8. To znamená, že průměrná cena bytu byla 12,8krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. V roce 2022 se očekává další růst tohoto poměru na 13,5.
Dále údaje Videobydleni.cz a ČSÚ ukazují, že byl v roce 2021 průměrný poměr cen rodinných domů a průměrného platu v ČR 8. To znamená, že průměrná cena rodinného domu byla 8krát vyšší než průměrný roční hrubý plat. V roce 2022 se očekává další růst tohoto poměru na 8,4.
Dopady nízké dostupnosti bydlení v ČR
Nízká dostupnost bydlení v ČR má negativní dopady na kvalitu života a sociální situaci obyvatel. Podle dat Eurostatu je ČR na druhém místě v EU v podílu domácností, které trpí přetížením bydlení, tedy žijí ve více než jedné osobě na místnost. Tento podíl činil v roce 2020 36,4 %, což je více než dvojnásobek průměru EU (15,7 %). Přetížené bydlení snižuje komfort, soukromí a zdraví obyvatel.
Nedostatek bytů a domů nejvíce dopadá na sociálně slabší.
Nízká dostupnost bydlení také omezuje mobilitu pracovní síly a brzdí ekonomický růst. Mnoho lidí nemůže změnit místo bydliště nebo zaměstnání kvůli vysokým cenám nemovitostí nebo nájmů. To snižuje konkurenci na trhu práce a efektivitu alokace lidského kapitálu.
Možnosti zlepšení dostupnosti bydlení v ČR
Zlepšení dostupnosti bydlení v ČR vyžaduje komplexní a dlouhodobé řešení. Mezi možné kroky patří:
- Zrychlení a zjednodušení stavebního řízení a povolování výstavby
- Zvýšení nabídky nových bytů a domů, zejména ve velkých městech
- Podpora sociálního a dostupného bydlení pro ohrožené skupiny
- Zavedení daňových a finančních pobídek pro nákup nebo pronájem nemovitostí
- Zlepšení kvality stávajícího bytového fondu a energetické účinnosti budov
- Rozvoj infrastruktury a veřejné dopravy pro propojení periferií s centry
- Využití brownfieldů, opuštěných nebo nevyužitých pozemků pro novou výstavbu
Příklady zlepšení dostupnosti bydlení v jiných zemích
Zlepšení dostupnosti bydlení není jen problémem ČR, ale i mnoha jiných zemí. Některé z nich se snaží najít účinné a inovativní způsoby, jak řešit tuto výzvu. Mezi příklady patří:
- Nizozemsko: V Nizozemsku je rozvinutý systém sociálního bydlení, který poskytuje dostupné byty pro nízkopříjmové domácnosti. Sociální byty tvoří asi 30 % celkového bytového fondu a jsou spravovány neziskovými organizacemi. Ty spolupracují s místními úřady a občanskými sdruženími na plánování a rozvoji bydlení. Sociální byty jsou také podporovány státem prostřednictvím dotací, půjček a daňových úlev.
- Singapur: V Singapuru je většina obyvatel vlastníky svých bytů, které jsou postaveny a prodávány státním úřadem pro bydlení (HDB). HDB nabízí různé typy a velikosti bytů pro různé potřeby a příjmy obyvatel. HDB také poskytuje finanční pomoc pro nákup bytů formou grantů, půjček a úspor z povinného penzijního systému (CPF). HDB také reguluje ceny a podmínky prodeje a nájmu bytů, aby zajistil dostupnost a stabilitu trhu.
- Švédsko: Ve Švédsku je vysoký podíl nájemního bydlení, které je rozděleno na veřejné a soukromé. Veřejné byty jsou postaveny a pronajímány místními společnostmi vlastněnými obcemi. Soukromé byty jsou postaveny a pronajímány soukromými subjekty nebo družstvy. Ceny nájemného jsou stanoveny kolektivním vyjednáváním mezi asociacemi pronajímatelů a nájemníků na základě kvality, velikosti a umístění bytů. Cílem je dosáhnout rovných cen za rovnocenné byty bez ohledu na vlastnictví.